Další popis odpovídá stavu, kdy je v dialogu > zvolena vrstva <NETWORK> jako „aktivní“.
Databáze MySQL je základním prostorem pro ukládání
topologie sítí a statistických dat. Přihlásíme se k ní povelem
>. V přihlašovacím dialogu vyplníme název serveru a
zvolené databáze v něm. Pokud se přihlásíme jménem a heslem vlastníka
této databáze, pak můžeme v databázi číst i zapisovat. Pokud se
přihlásíme do cizí databáze, pak můžeme pouze číst. Po úspěšném
připojení k databázi se na horní liště objeví aktivní ikony:
Nahrát síť z databáze a 
Uložit síť do databáze.
Po přečtení některé sítě z databáze pomocí této ikony jsou v dolní liště vpravo vypsány údaje:
síť : databáze@server [uživatel]
Po přihlášení k databázi, kdy je určen server a uživatel, můžeme změnit volbu databáze v serveru pomocí povelu >>.
Kromě hlavní databáze používané pro ukládání topologie sítí se používá také databáze pro ukládání logů, což jsou průběžně získávané záznamy o provozu sítě. Volbu této databáze provedeme povelem >>. Souhrnnou informaci pak poskytuje zpráva >>.
Bez připojení k databázím můžeme s Rancem pracovat jen v omezeném rozsahu.
Ruční ukládání a čtení topologie sítí může být prováděno do souboru (>) nebo do databáze MySQL (>).
Během práce se sítí se objevují situace, kdy je síť načtena automaticky. Pro tento případ je vybrána v dialogu >> buď databáze nebo adresář. Pro volbu „adresář“ (directory) je zde určena i cesta k němu, databáze je již vybrána v menu >. Volba zdroje dat je indikována na liště vpravo dole za značkou ZD (zdroj dat).
Topologie aktuální sítě je zapsána v operační paměti počítače a je v ní pouze jedna síť. Před přechodem do jiné sítě, to je i při vstupu do vnořené sitě, je nutno dosavadní topologii zapsat abychom nepřišli o editované změny. Zápis lze provést do zvoleného adresáře nebo do databáze MySQL. Zápisem do adresáře dojde k prostému uložení informací o všech prvcích sítě do souboru například sit1.rtd. Při uložení do databáze jsou prvky sítě začleněny do systému databáze a je jim přiděleno unikátní číslo. Po uložení jsme vyzváni ke zpětnému načtení sítě z databáze aby prvky v PC vystupovaly i se svými novými evidenčními parametry. Graficky se zaevidování v databázi projeví změnou barvy obrysu nového prvku ze zelené na černou. Vzhledem k této evidenci není vhodné používat uložení sítě pod novým jménem, protože tím vzniká v databázi nežádoucí duplicita dvou sítí se shodným evidenčním číslem. Jméno aktuální sítě je indikováno na liště vpravo dole i s označením databáze nebo adresáře, odkud byla síť nahrána. Informace ZD nesouvisí s původem sítě.
síť : databáze@název.serveru [uživatel] ZD: adresář
Každý z prvků editované sítě je vázán na určitou polohu zvanou Místo. Místo je označeno křížkem a přísluší mu určité Geografické souřadnice. Na Místo jsou připojeny další prvky, například nód nebo IP host, kterým přísluší Logické souřadnice. GEO a LOG souřadnice jsou zpočátku shodné. Přesouváme-li prvek (nód), pak se mění jeho LOG souřadnice zatímco Místo zůstává na původních GEO souřadnicích. Tento přesun je podmíněn přepnutím editoru do režimu LOG povelem >. Výsledný stav je indikován na levé spodní liště značkou LOG nebo GEO.
Pro posun prvků slouží povel >. V tomto režimu lze levým tlačítkem myši nebo taženým rámečkem označit některé prvky (nód, IP host ale nikoli Místo). S pomocí stisknutého tlačítka Shift můžeme do výběru přidat další prvky. Nyní pomocí levého tlačítka táhneme některý prvek a s ním i ostatní vybrané prvky. Značky Místo přitom zůstávají v původní poloze na svých GEO souřadnicích. Obraz Místa je tak na GEO souřadnicích a obraz prvku na jiných LOG souřadnicích. K dokončení přesunu použijeme kontextové menu. Pravým tlačítkem klepneme na zvolený prvek (nikoli Místo) a volbou > dosáhneme přesunu Místa na pozici jeho prvku (LOG souřadnice je zapsána do souřadnice GEO). Volbou > se naopak prvek vrátí na své původní Místo. Přesunout prvek můžeme také z jeho kontextového menu přepsáním položek >.
Grafickou pomůckou pro umisťování prvků do schemat je rastr. Lze jej zapnout povelem >. Má podobu sítě (ve WGS pravoúhlé), jejíž rozteče jsou volitelné v menu >>>. Kontextové menu plochy umožňuje umístit prvky sítě do nejbližšího průsečíku rastru. Posouváme-li prvky při zapnutém rastru, pak se „přichytávají“ na průsečíky rastru.