Souřadné systémy
V menu > nebo Použij vybraný souřadný systém je možno zvolit způsob zobrazení na pracovní ploše. „Vybraný souřadný systém“ předvolíme v menu >nebo Oblíbené souřadné systémy (platí poslední volba v jednom z nich). JTSK se používá pouze pro mapy na území bývalé ČSR. Systém WGS umožňuje zobrazení map ze všech zemí světa, směrem k pólům však vzrůstá zkreslení, které je patrné i na mapě ČSR. Typ souřadného systému je indikován na levém spodním okraji obrazovky. Zde je vypisována i číselná hodnota souřadnic kurzoru ve formátu WGS nebo jiném podle volby > nebo Zobraz vybraný souřadný systém. Dalším údajem je měřítko zobrazení. Pro jeho nastavení vložíme rozměry obrazovky do položek „šířka okna“ a „výška okna“ v tabulce >> . Vzhledem k principům zobrazování je měřítko pouze orientační, zvláště ve WGS ve směru Sever-Jih.
Kurzory
Ve všech typech vrstev lze použít kurzory. Při určování vzdálenosti klepneme pravým tlačítkem na zvolené místo plochy a zvolíme >>. Na spodní liště vlevo přibude „vzdálenost“ a „azimut“, které udávají polohu ukazovátka myši proti Kurzoru A. Pokud umístíme také Kurzor B, pak vzdálenost a azimut udávají polohu B vzhledem k A. Kurzor odstraníme po klepnutí pravým tlačítkem na kurzor nebo povelem >.
Oblast zájmu ROI
ROI (region of interest) je vymezená oblast pracovní plochy používaná k oddělení bodů ležících mimo ni, například pro chybné souřadnice. Definuje se jako obrys aktuální pracovní plochy povelem >. Pokud je vybráno také >, pak je oblast ROI vyznačena rámečkem. Aktivace se provede povelem >. Každým dalším použitím povelu > je určena nová oblast podle aktuálního výřezu pracovní plochy.
Velikost pracovní plochy
Povelem > zahrneme do pracovní plochy všechny vrstvy označené jako „viditelné“. Ve všech typech vrstev se používají ikony Posun okna, Přiblížit, Oddálit. Používaji se ke změně výřezu pracovní plochy tažením nebo pomocí vybraného obdélníku. Naopak ikona „Přiblížit vše“ nastaví výřez tak, aby obsahoval pouze „aktivní“ vrstvu. V případě aktivní vrstvy Topologie, Rss, Log, Loc zobrazí průnik území této vrstvy s oblastí zájmu ROI, pokud je ROI definována a je aktivní (povel Použít ROI).
Soubor vektorové mapy používá příponu .rvm (racom vector map). Lze ji použít v obou systémech WGS i JTSK. Mapa je tvořena vektorově popsanými úsečkami, které zobrazují např. obrys území nebo trasy silnic. Vektorová mapa obsahující vrstevnice je využívána pro konstrukci výškových řezů terénem, viz Bodové mapy. Vektorová mapa obsahující digitální model terénu má příponu .rem a umožňuje vytvářet řezy a modely pokrytí terénu rádiovým signálem. Je-li zvolena jako „aktivní“, objeví se v povelové liště položka „Vektorová mapa“ obsahující již známé povely pro manipulaci s výřezem plochy. Nový povel „Vrátit lupu“ se vztahuje ke změnám výřezu plochy.
Mapa je obsažena v souboru typu .bmp a přísluší k ní umisťovací soubor typu .rrm (racom raster map). Do Seznamu mapových vrstev vkládáme pouze soubor .rrm, který již obsahuje odkaz na bitmapu .bmp. Rastrové mapy jsou různé pro systémy WGS a JTSK.
Tato soustava používá pravoúhlou síť poledníků a rovnoběžek. Předloha má mít stejný charakter. Pokud se však na předloze poledníky sbíhají, pak lze použít jen malý výsek této předlohy podle nároků, které klademe na přesnost mapy. Při skenování dbáme na rovnoběžnost poledníků se směrem sever-jih. Získaný soubor uložíme jako „nazev.bmp“. Dále vytvoříme umisťovací soubor, nejlépe stejného jména „nazev.rrm“, který má tuto strukturu:
filename=svet.bmp top= +81.00 bottom= -62.00 left= -95.00 right= +129.00 coordinate system= WGS minscale= 10000000 maxscale= 200000000
Význam položek:
| filename | cesta k souboru nazev.bmp |
| top | zeměpisná šířka horního okraje mapy, stupně v desetinném tvaru |
| bottom | zeměpisná šířka dolního okraje mapy |
| left | zeměpisná délka levého okraje |
| right | zeměpisná délka pravého okraje |
| coordinate system | typ zobrazení mapy WGS/JTSK |
| minscale | určení limitu měřítka, kdy se mapa ještě zobrazí. Při výběru podrobnějšího detailu se již neobjeví. |
| maxscale | určení limitu měřítka, při obsáhnutí většího území na obrazovce se mapa neobjeví. |
V soustavě JTSK byly vytvořeny mapy ČSR a soustava je použitelná i pro blízké okolí ČSR. Poledníky se zde sbíhají k severu a rovnoběžky jsou prohnuté. Při skenování je třeba umístit předlohu tak, aby její poledníky byly skloněny doprava vzhledem k svislým okrajům obrazu podle tohoto rozpisu:
poledník 10°v.d. je skloněn o úsek 1°30' na úseku odpovídajícím 5°s.z.š.
15 1°
20 0°30'
25 0°Umisťovací soubor např. prehledka.rrm je sestaven takto:
filename=prehledka.bmp bottom= -1231258.36 top= -928690.617 right= -426427.2 left= -909188.46 coordinate system=JTSK minscale=250000 maxscale=2000000000
Význam položek je podobný jako v předchozím případě, souřadnice okrajů mapy jsou však zadány jiným způsobem. V soustavě JTSK se udávají jako souřadnice v metrech od vztažného bodu, který leží přibližně na souřadnicích: 24°49′ v.z.d., 59°51′ s.z.š. (blízko Helsinek). Potřebné souřadnice zjistíme pomocí Rance a jeho údajů na levém dolním okraji plochy.
Je-li rastrová mapa zvolena jako „aktivní“, pak se při klepnutí pravým tlačítkem do plochy objeví nabídka 4 kurzorů. Používají se pro upřesnění polohy mapy na pracovní ploše. Kurzor A umístíme v levé horní části mapy na známé místo. Kurzor C umístíme na souřadnice, kam chceme přesunout mapu s bodem A. Podobně umístíme vpravo dole kurzor B a jeho pořadovanou polohu označíme kurzorem D. Nyní použijeme povel >. Odsouhlasíme nebo opravíme cílovou polohu bodu A, která je nabídnuta do místa bodu C. Podobně bod B je umístěn do bodu D. Nyní nahlédneme do adresáře, kde se nalézá ranec.exe a prohlédneme si nový umisťovací soubor hokus.rrm. Pokud jsme s ním spokojeni, překopírujeme jej k souboru například mapa.bmp pod jménem mapa.rrm. Při novém otevření této mapy je její umístění opraveno podle definice body A,B.
Tato mapa dovoluje vložit body určené zeměpisnými souřadnicemi a pojmenování k těmto bodům. Bodová mapy doplněná příslušnou vektorovou mapou umožňuje provádět výškové řezy terénem a simulaci šíření rádiového signálu v terénu. Mapy typu .rsm (racom simple map) jsou použitelné v soustavách WGS84 i JTSK, souřadnice bodů zadáváme ve WGS84.
Mapy .rsm způsobují některé nepravidelnosti v povelech Přiblížit vše a Přiblížit všechny vrstvy. V takovém případě použijeme povely Posun okna, Přiblížit, Oddálit.
Mapa je vytvořena v souboru nazev.rsm a obsahuje záznamy v tomto formátu:
zeměpisná délka;zeměpisná šířka;jméno;výška;typ;velikost;barva;
zeměpisná délka a šířka mohou mít jeden ze tří tvarů:
stupně.minuty.vteřiny.desetiny a setiny vteřin: 00.00.00.00;00.00.00.00; (3 desetinné tečky) nebo stupně minuty.desetiny a setiny minut: 00000.00;0000.00; (5 a 4 místa před tečkou) nebo stupně v desetinném vyjádření: 000.000000;00.000000; (1 až 3 místa před tečkou)
rozhodující je počet míst před desetinnou tečkou a počet desetinných teček, psáno bez mezer. Další položky jsou nepovinné a mohou obsahovat i mezery:
jméno je libovolné označení, které se pak objeví v mapě
typ určuje tvar značky v mapě: 0 – nic, 1 – křížek, 2 – kolečko, 3 – čtverec, 4 – čtverec na špici, 5 – trojúhelník, 6 – trojúhelník na špici
velikost značky, pokud má být odlišná od společného parametru >>>
barva značky ve formátu 0xBBGGRR, pokud má být odlišná od společného parametru >>>
příklad barvy: 0xFF0000 je modrá barva, 0x00FF00 je zelená
Příklad souboru simple.rsm:
17.13.51.50;50.04.59.61;Praded;162;1 14.25.00.00;50.05.00.00;Praha;;3 #deg.min.sec.centesimal;deg.min.sec.centesimal;name;height;type 016.61;49.1927;Brno;;2 #degrees decimal;degrees decimal;name;height;type
Položky za značkou # mají význam poznámky a neprojeví se v mapě.
Aktivní bodová mapa umožňuje povelem > (Ctrl+E) zvolit základní parametry pro zobrazení. Význam parametrů je popsán v tabulce. Typ textu nabízí výběr pro název bodu nebo jeho výšku. :
Menu Různé poskytuje několik dalších parametrů
Pro výpočetní simulaci šíření rádiového signálu jsou potřebné parametry pro vysílač:
Parametry přijímací antény jsou v menu Itm – Rx:
Poslední menu obsahuje vlastnosti prostředí významné pro šíření rádiového signálu:
Zde je na místě připomenout princip přepínání pracovních režimů.
Ikonou 
otevřeme menu Seznam mapových
vrstev a zde zvolíme některou vrstvu jako aktivní:
<NETWORK> pro editaci prvků sítě
mapu.rsm pro vytváření řezů a modelu pokrytí
<RSS> pro změnu velikosti RSS značek
Klepnutím pravým tlačítkem na prvek mapy rsm dostaneme kontextové menu:
Je zde informace o jménu bodu a výšce stožáru v tomto bodě. Dále je možno do tohoto bodu umístit kurzor. Kurzory lze umístit také do libovolného místa mapy.
Profil terénu pomocí digitálního modelu
Bodová mapa je zvolena jako „aktivní“, mapa .rem obsahující digitální model terénu je označena jako „vybraná“. Pomocí pravého tlačítka myši umístíme kurzor A na počátek řezu a kurzor B na konec. Povelem > vytvoříme řez terénem. Místo A je vlevo, B je vpravo. Ikonami „Legenda“ můžeme upravit vzhled grafu. Výška antény nad terénem v bodě A je určena v menu >>>, výška přijímací antény v bodě B je >>>.
Pokrytí rádiovým signálem
Digitální model terénu umožňuje stanovit teoretické pokrytí rádiovým signálem. Opět je Bodová mapa „aktivní“, mapa digitálního modelu „vybraná“, vysílač je označen kurzorem A. Kurzory C a D umístíme do dvou protějších rohů obdélníka, který vymezuje modelovanou oblast. Model vytvoříme povelem >. V příkladu pokrytí je zakreslena trasa řezu z předchozího příkladu.
Síla signálu přijímaného z vysílače v bodě A je vypočtena a barevně znázorněna v bodech rastru. Jeho hustota je definována v menu >>>. Rastr musí být vhodně definován, aby jeho body ležely i v modelované oblasti. Kontrolní zobrazení rastru provedeme povelem >. Při vytvoření modelu pokrytí vznikla nová mapová vrtstva <RSS>. Zvolíme ji jako „aktivní“ a pak můžeme v menu >> nastavit potřebné parametry jako je velikost barevných značek a viditelnost textu. Text je nastaven na „rss“. V menu >> můžeme přečíst a případně změnit barevnou stupnici, která vyjadřuje vypočtenou sílu signálu v jednotlivých bodech. Sílu signálu nám poskytne také kontextové menu při klepnutí pravým tlačítkem na některý z bodů Rss sítě.
Profil terénu pomocí mapy vrstevnic
Je-li bodová mapa zvolena jako „aktivní“, pak při použití vektorové mapy s vrstevnicemi lze vykreslit řez terénem s vyznačením přímého pohledu mezi koncovými body. V menu > označíme bodovou mapu jako „aktivní“ a „vybraná“, vektorovou mapu .rem jako „vybraná“. Pravým tlačítkem myši vybereme počáteční bod trasy a umístíme sem kurzor A, do koncového bodu umístíme kurzor B. Na spodní liště obrazovky čteme vzdálenost a azimut z bodu A do B. Pokud bylo některé ze zvolených míst umístěno do bodu mapy .rsm, pak je vypsána výška stožáru definovaná v tomto bodě a pohled je veden z této výšky nad mořem. Pokud bylo místo zvoleno mimo bod mapy .rsm, pak je za výšku stožáru vzata výška definovaná v >>>. Nyní povelem > vykreslíme profil z bodu A do B. Ikonou Přiblížit vše zobrazíme celou délku grafu. Vidíme zde zakřivený povrch Země ve výšce hladiny moře, výškový profil terénu se započtením křivosti povrchu Země a přímku pohledu z bodu A do B. Bod A je v levé části grafu, bod B je vpravo. Třemi ikonami „Legenda“ můžeme přidat doplňující údaje. Měřítko času na ose X zde nemá význam, kvalita řezu je dána použitou mapou vrstevnic.
