V centrálním serveru Rance jsou nastaveni programoví démoni, kteří cyklicky volají určené nódy, čtou z nich potřebná data a ty pak ukládají v databázi. Dalšími nástroji Rance jsou pak tato data zobrazována v grafech a tabulkách. Před spuštěním démonů vytvoříme obraz sítě a uložíme jej do databáze. Výběr dotazovaných nódů je dán jejich přítomností v síti přidělené démonovi. Nódy je možno z tohoto výběru jednotlivě vyřadit označením šedou barvou >>> nebo lze vyřadit všechny nódy sítě >>>. Démoni mohou sledovat nódy v několika sítích. Po definici sítě připravíme démony.
informace o existenci spojení s nódem
informace o stavu jeho napájení síť/baterie
teplota v modemu
LOGY, to je záznamy o provozu vyčtené ze statistických logů CU
la – log ila = calls log, Síla signálu RSS, DQ, četnost přijímaných paketů
ll – log ill = link log, počet úspěšně i neúspěšně vyslaných a přijatých paketů mezi dvěma určitými nódy
lo – log ilo = SCC ports log, pakety prošlé fyzickou svorkou SCC
lu – log ilu = net user log, pakety vyslaných mezi SCC a nódem
lm – log ilm = media log, přehled o zatížení rádiového kanálu vysíláním a příjmem dat a rušení různé intenzity
GPS démon ukládá data, která přicházejí z nódů s připojeným přijímačem signálu GPS.
Démon volá v předepsaných intervalech postupně všechny nódy sítě a zjišťuje z nich příslušná data.
Alarmový démon sleduje dobu odezvy nódu na běžná volání. Je-li na lince déle klid, pak vysílá vlastní kontrolní dotaz. Výsledkem je graf s dobou reakce nódu na volání. V případě ztráty spojení je tento stav indikován červenou barvou nódu na rozdíl od zelené barvy pro normální stav. Třetí možností je modrá barva, která indikuje přechod nódu na bateriové napájení.
Démon pro logy čte stav příslušného statistického logu. Ze získaných údajů počítá přírustky od posledního volání a ty pak můžeme zobrazit v grafu.
GPS démon zpracovává polohová data od stanic s GPS. Výsledkem pak může být obraz okamžité polohy stanice, vykreslená projetá trasa nebo přehled o RSS na trase.
Výchozím bodem je aktuální síť v Ranci a její nódy, které nejsou zašeděny. Vygeneruje se náhodně seřazený seznam těchto nódů, které budou obvolávány.
V intervalu >>> řádek: a_alarm3 sloupek: delay
např. -nd60000, tedy 60sec, jsou volány nódy z tohoto
seznamu. Frekvenci obvolávání sítě, tj. parametr -nd, volíme
s ohledem na přípustné zatížení sítě touto komunikací. Doporučená
hodnota tohoto přídavného zatížení je kolem 1% kapacity sítě. Parametr
-nd volíme v intervalu:
60 000 < nd < 4 x 3 600 x 1 000 / N
kde N je počet obvolávaných nódů a 4 (= 4 hodiny) představuje nejdelší doporučený interval dotazů na jednom nódu. Dlouhý interval volíme ve velké rádiové síti s mnoha retranslacemi, kratší interval v malé síti a nejkratší v síti ethernetu, která neobsahuje rádiové spoje.
Posílá se tzv. Dlouhý paket, který zjistí mimo jiné: Ucc, napájení
z baterie nebo ze sítě, Teplotu, Rtt (round trip time), zkontroluje
nastavení cronů v CU. Cron v CU s malým zpožděním hlásí změny:
zapnutí, přechod na baterie, přechod na síť. Vypnutí modemu nemůže cron
ohlásit, je registrováno alarmovým démonem, jak je popsáno níže. Cron
zůstává aktivní i po uvedeni CU do defaultu, lze jej vypnout povelem
icc. Pro spuštění alarmového démona proti sítím
s modemy, kde se vyskytuje starší fw < 5.79, ve kterých cron
není implementován, lze využít parametr -aD. Cron nebude
spuštěn a indikace stavu (barva) proběhne pomaleji až po dotazu
alarmového démona.
Po obvolání seznamu je sestaven seznam nový.
Alarmový démon sleduje, zda v intervalu 10 až 1200 sec přišel nějaký paket z nódu. Interval se vypočítává s ohledem na dobu odezvy Rtt a další aspekty zatížení sítě (rychlý spoj 10 s, pomalý více). Alarmový démon má pro každý sledovaný nód samostatný timer. Nepřijde-li paket, je vyslán krátký paket zvaný čenich. Po třech neúspěšných čeniších po sobě je nód označen červeně. Pokračuje jeho sledování. Po prvním přijatém provozním paketu nebo odpovědi na čenich nód zezelená.
Tento postup se uplatní v případě, že je zapnut monitoring
paketů příchozích ze sítě a posílán na alarmového démona, například
xxxxxx0A. Tato adresa je v tabulce >>>. Ve sloupcích jméno a démon je jméno sítě a označení
démona a_alarm3, ve sloupci endofpw je pak
koncový byte adresy alarmového démona. Bez monitoringu dorazí informace
do alarmového démona až při jeho příštím pravidelném dotazu.
Alarmový démon zapisuje zjištěné změny do databáze. Navíc zapisuje
cca jednou za minutu do databáze stav nódu i v případě, že na nódu
nenastala změna. Takto postupně během cca 4 hodin (viz výše) provede
zápis ke každému nódu. Funkce >> sleduje, zda probíhají tyto zápisy. Pokud v čase
Timeout funkčnosti alarmového démona neproběhne komunikace
mezi démonem a databází, pak všechny nódy zbělí, což indikuje neurčitý
stav sledování.
Statistický démon existuje v 5 typech pro jednotlivé logy
-aa, -al, -ao, -au, -am. Statistický démon dotazuje pouze
ty nódy, pro které alarmový démon zjistil funkční spojení. Výjimku lze
zřídit parametrem -aA0, kdy statistický démon posílá dotazy
na nódy i bez spuštěného alarmového démona. Tato vlastnost je užitečná v
sítích se starším fw, kdy alarmový démon může být na obtíž.
V menu >>> je dialogová tabulka Seznam řízených démonů. Zde sestavujeme seznam démonů, kteří jsou připraveni ke sbírání dat z nódů sítě. Může být připraveno až 250 řádků s démony, kteří jsou podle potřeby aktivováni.
Obsah řádku tabulky:
| jméno | jméno sítě, ve které se nachází sledované nódy |
| démon | jméno démona, rozlišujeme démona pro alarmy
|
| typ | démon |
| stav | stavy jsou disabled (zakázaný), enabled (povolený) a uninitialized (zrušený) |
| endofpw | zde čteme koncový byte morse adresy, kterou si démon zvolil
a používá ji k odesílání dotazů, démon |
| delay | např. |
| timeout | např. |
| repeat | např. |
| param | v těchto sloupcích mohou být zapsány další parametry |
Poklepáním na řádek tabulky dostaneme Záznam řízení démona, kde poklepáním na položky je můžeme editovat. Nový stav je aktivován povelem OK v této tabulce Záznam řízení démona. Historii změn v tabulce Seznam řízených démonů najdeme v přehledu >>>.
V tabulce >> pomocí ikony + vybereme
sítě, kde chceme získat indikaci barevných stavů nódů. Tyto sítě musi
být předtím přiděleny alarmovému démonovi ke sledování, viz předchozí
odstavec. V menu > označíme Periodické občerstvování
alarmů. Ruční aktualizaci můžeme provést ikonou
Obnovit. Nyní se po určité době, která je potřebná
k dotazům všech nódů, obarví nódy zeleně, červeně nebo modře. Přehled o
stavech a změnách alarmů za uplynulé období dostaneme povelem
>>. Tento povel připraví z databáze údaje v rozsahu podle
menu >>. Pro interval mezi offsetFrom a offsetTo jsou
připraveny pouze poslední stavy alarmů pro jednotlivé nódy. Pro interval
od offsetTo do současnosti jsou připraveny všechny změny
stavů alarmů. Maximální celkový počet alarmů v Historii je určen
parametrem délka. Pokud zaškrtneme volbu Obnovit
alarmy při startu, pak jsou nódy obarveny po startu
aktuálními barvami. V tabulce >> si můžeme zvolit i jiné barvy pro indikaci stavů
nódů.
Grafické znázornění dat získaných alarmovým démonem za uplynulé období je možné volbou >>>. Předem je nutno zvolit časový interval pro zobrazení záznamu volbou >>>. Horní řádek stanoví počátek (rok, měsíc, den, hodina, minuta) a spodní řádek konec zobrazeného intervalu záznamů z databáze. Použijeme-li volbu Do nynějška, pak rozdíl obou řádků stanoví délku intervalu, který končí v současnosti. Nyní můžeme vyzkoušet další volby v menu >>>
Grafy jsou opatřeny nástrojovou lištou se známými funkcemi. Například ikona lupa se používá ke zvětšení detailu grafu. Nové jsou zde ikony:
 | zapnutí legendy, která vysvětluje význam grafů |
 | vypnutí popisu souřadných os ve prospěch velikosti grafu |
 | vypnutí zobrazení značek x vyznačujících změřené body na linii grafu |
Logy jsou rozděleny na dvě skupiny podle toho, zda se vztahují k nódu nebo k lince mezi nódy. Volbou >> dostaneme nabídky:
Sériový komunikační port – informace z logu
ilo, zatížení fyzických sériových portůUživatelský provoz – log
ila, tedy provoz mezi user kanálem SCC nebo ETH portu a nódemRF kanál – log
ilm, to je zatížení fyzického rádiového kanálu rozdělené na rádiové vysílání, příjem šumu a příjem dekódovaného signálu.
Klepnutím na linku mezi dvěma nódy > si v nabídce vybereme informace:
Call log – z logu
ilahodnotu RSS, DQ a četnost jak se vyvíjely v časeLink log – z logu
illpřehled o výměně paketů mezi dvěma nódy, přesný význam položek viz MORSE firmware dokumentace
Značka mobilky tvoří jeden celek
s linkou na bázi. Volba > poskytne informace získané jednak ze statistických logů
báze a jednak ze zpráv prokolu GPS, parametr RSS
(D)st.
![[Důležité]](/images/radost/images/icons/important.png){kind=icon} | Důležité |
|---|---|
Pro zobrazení logů je nutno nastavit synchronizaci času ve sledovaných CU. Démon přináší zprávu o stavu logů včetně času GMT nastaveného v CU. Tato informace je ukládána do databáze. Při jejím zobrazení do grafu je čas dále upraven podle místního nastavení (časové pásmo, letní čas) v PC Ranec klient, který zobrazuje graf. Pokud je čas v CU nastaven špatně, pak i jeho graf má špatnou časovou souřadnici a není zobrazen. Tato podmínka se nevztahuje na grafy vytvářené Alarm démonem, který se řídí pouze časem v Ranec serveru. |
Obraz sítě lze do Rance vkládat ručně bod po bodu. Jestliže síť již fyzicky existuje, pak k jejímu vložení můžeme využít další nástroje Rance. Jejich popis je proveden na příkladu vložení malé sítě.
Připravíme textový soubor se seznamem MORSE adres nódů sítě, například soubor nodes.txt:
690F120A 690F8100 690F120B 690F4108 690F1209 690F1207 690F1000
Volbou >>> otevřeme menu Parametry importu. Zde zapíšeme výchozí souřadnice sítě a její název, například:
Klepneme na OK a vybereme soubor nodes.txt. Na pracovní ploše se objeví nódy nakreslené v jednom bodě.
K jejich rozmístění máme dva způsoby:
Ručně – přepneme do logických souřadnic – >, na liště nástrojů vybereme Výběr objektu a nódy postupně rozmístíme tažením na potřebná místa.
Automaticky – zapneme rastr >, jeho parametry jsou určeny v menu >>. Pak povelem > automaticky rozložíme nódy na uzlové body rastru.
Podle předpokládaného uspořádání sítě upravíme polohu nódů přetažením myší. Můžeme vypnout rastr >, abychom mohli libovolně umisťovat nódy.
Takto vytvořené logické souřadnice je nutno přepsat také do souřadnic geografických – nástroj Výběr objektu, levým tlačítem myši a orámováním vybereme všechny nódy, pravým klepneme na jeden z nich a provedeme >>
Vložené adresy (nódy) mohou být různě seskupeny v CU (modemech). Tento stav zjistíme povelem >>>. Na dotaz zda chceme exportovat také šedé nódy můžeme odpovědět ANO, protože v naší siti zatím šedé nódy nejsou. V tomto kroku již musíme mít připraveno spojení do sítě z MServeru, kde běží Ranec. Nyní obvolá Setr všechny nódy naší sítě, zjistí použité MORSE adresy v každé CU a uloží je do souboru test_topo_nodes.txt, kde test je jméno sítě.
Současně je vytvořen soubor rtmp_netaddr.txt, který obsahuje seznam nódů podobný jako výchozí soubor nodes.txt. Tento soubor vznikne při každém obvolání sítě a přepíše předchozí verzi.
Soubory jsou ukládány do aktuálního adresáře Rance, tedy tam, kde je soubor ranec.exe, v Linuxu pak do adresáře /tmp. Je vhodné vytvořit si pomocný podadresář například test a do něj vytvořené soubory přesouvat.
V dalším kroku zjistíme skutečné vedení routingových spojů mezi nakreslenými nódy. Povel je >>>. Objeví se menu, které vyplníme například takto a spustíme.
| freq | Zaškrtneme, pokud je v síti použito více frekvencí a chceme je barevně rozlišit v Ranci. |
| local | Spoje jsou zjišťovány mezi různými CU. Při zaškrtnutí jsou zapsány také spoje mezi nódy uvnitř CU. |
| grey | Nódy označené šedou barvou jsou vyjmuty z periodického sledování v Ranci. Zde zvolíme, zda mají být zapsány spoje také mezi šedými nódy. |
Setr obvolá nódy a uloží záznam o spojích do souboru test_route_lines.txt v aktuálním adresáři Rance.
Zpravidla je žádoucí, aby na obrazu sítě byly sdruženy nódy, které patří ke společné CU. Proto zakreslíme obsah souboru test_topo_nodes.txt: >>>. Vybereme soubor test_topo_nodes.txt a tvar značky pro doplněné nódy. Pokud CU obsahuje více nódů (MORSE adres), pak jsou tyto nódy dokresleny pod sebe. CU je pak nakreslena jako jedna skupina a navíc jednotlivé nódy podle souboru nodes.txt.
Dále vložíme obraz spojů v síti >>>, vybereme soubor test_route_lines.txt. Výsledek vypadá takto:
Typy čar rozlišují spoje:
| tenká | rádiový spoj |
| tlustá | ethernet |
| tlustá čárkovaná | SCC kanál |
| tenká čárkovaná | lokální spoj uvnitř CU |
Duplicitu nódů v CU odstraníme podle uvážení:
Zachováme viditelnost spoje a smažeme šedý nód v CU.
Umístíme nód do příslušné CU a ztratíme obraz lokálního spoje.
Druhou variantu provedeme takto (příklad nódu 1209). Klepneme na šedý nód 1209 pravým tlačítkem >>> a tak učiníme nód aktivním. Klepneme na nód 1209 test4 >> a odstraníme jej. Podobně upravíme nód 1000.
Obnovíme obraz spojů >>>, vybereme soubor test_route_lines.txt.
Hotový obraz sítě obsahuje i šedé nódy, které nejsou zůčastněny v testovaných spojích. Pokud bychom nyní zjišťovali rozložení spojů povelem >>>, pak na dotazy o zjišťování šedých nódů odpovídáme zamítavě, abychom nezdržovali Setr čekáním na dlouhé timeouty nedostupných nódů.
Konfigurace pro synchronizaci času v menu (U)nit (e)dit má být uspořádána podobně, jako routing v síti. Nástroje v Ranci umožňují zjistit synchronizační linky v síti a výsledný stav nódů.
Povelem >>> vytvoří Setr soubor test_route_lines.txt se záznamem o trasách předávání času. Pro jejich nakreslení nejdříve smažeme dosavadní spoje na obrazovce >>> a pak použijeme >>> a vybereme soubor test_route_lines.txt.
Pro zjištění odchylek času v nódech od času MServeru v němž běží Ranec, použijeme povel >>> a vytvoříme soubor test_timeok_nodes.txt. Soubor obsahuje v posledním sloupci odchylku času nódu od MServeru (sekundy). Pro grafické znázornění použijeme >>>. Nódy s odchylkou času menší než 100 sec se vybarví zeleně, s větší odchylkou červeně.
Červené šipky znázorňují předávání časové informace, barva nódu výsledek. Nód 8100 zde není připojen k synchronizaci a má odchylku větší než 100 sec. Synchronizace nezi nódy 2000 a 1000 probíhá po ethernetu a není do obrazu synchronizačních linek zahrnuta.
Informace o čase lze odstranit pomocí povelů >>> a >>>. Obraz routingových tras obnovíme >>>.
V kterémkoli z uvedených stavů lze uložit celkovou konfiguraci sítě do souboru > nebo do databáze >. Síť uložená do souboru má název například test.rtd a obsahuje také informace o spojích nebo časové synchronizaci, které měla při ukládání.
Dílčí informace o spojích jsou obsaženy v souboru test_route_lines.txt. Tento soubor lze získat také z obrazu sítě v Ranci povelem >>>.
Podobně jsou informace o synchronizačních spojích v souboru test_time_lines.txt a lze je získat z obrazu sítě s těmito spoji stejným povelem >>>.
Informace o stavu synchronizace nódů jsou v souboru test_timeok_nodes.txt a z obrazu sítě je lze získat povelem >>>.
Prostý seznam nódů zobrazené sítě získáme povelem >>> a je uložen do souboru rtmp_netaddr.txt.